#11 Nová kniha: Dostihy o modrou stuhu📖
Malá ochutnávka, příběh a další informace ke knize Martina Cápa "Dostihy o modrou stuhu: Století Českého derby ve slovech a obrazech", kterou v lednu 2024 vydala Maentiva Management a.s.
Vítám Vás, je tady již avizované zvláštní číslo newsletteru O koňskou délku u příležitosti vydání mé nové knihy “Dostihy o modrou stuhu: Století Českého derby ve slovech a obrazech”, která je od 2. ledna v prodeji na webu www.cupto.cz (přímý odkaz najdete tady). Pracoval jsem na ní s různými přestávkami, ale soustředěně 25 let, a tak nebudu přehánět, když řeknu, že je to zvláštní pocit držet ji v rukou. Kniha má 568 stran, obsahuje bezmála pět stovek fotografií a váží 2,8 kg. Prodejní cena je 699 Kč + poštovné. Kromě České republiky se zasílá i na Slovensko a do Německa, v nejbližších dnech by se měl tento počet zemí ještě výrazně rozšířit. Tolik základní fakta, ale mám pro Vás malou ochutnávku a další podrobnosti!
Není to “jen” kniha, je to kus života
Když přemýšlím, jak bych právě vydané Dostihy o modrou stuhu stručně charakterizoval, napadá mě možná trochu banální, ale pravdivá definice. Je to mé vyznání lásky dostihům, závodišti ve Velké Chuchli a Českému derby. Podobně, jako fotbalový fanoušek s napětím vyhlíží mistrovství světa a Evropy, hokejový divák své šampionáty a ten tenisový zase grand slamy, pro mě je největší událostí svého druhu, k níž člověk upírá pozornost už dlouhé týdny předtím, právě derby. Od dětství si o něm a jeho účastnících každoročně dělám zápisky, mnoho let jsem ho popisoval v blogu a souběžně také v řadě publikovaných článků.
Není to tak dávno, co jsem si navíc uvědomil, že se tenhle dostih zvláštním způsobem prolíná celým mým životem. Ženil jsem se dva dny před derby, narození mladší dcery se manželce podařilo posunout na čtyři dny po derby (tehdejší tajné myšlenky, jak řešit případný souběh narození a derby si i po letech raději nechám pro sebe 😁) a mohl bych uvést i řadu dalších příkladů. Asi Vás proto nepřekvapí, že první myšlenka napsat o historii derby knihu mě napadla už jako studenta. Moje představa byla od začátku poměrně konkrétní. Chtěl jsem popsat každý ročník derby jako zajímavý příběh, přidat různé zajímavosti, dobové fotografie a samozřejmě také faktografické údaje o výsledku a kariéře vítěze.
Zpočátku jsem hltal veškerou dostupnou literaturu o koních a dostizích, sháněl jsem dobové prameny a založil jsem si šanon, kam jsem si všechny nalezené údaje a zajímavosti zapisoval. Od konce devadesátých let jsem původní nápad dál promýšlel a rozvíjel, hlavně jsem však intenzivně chodil na dostihy a setkával se s lidmi kolem koní. Vyprávěli mi své příběhy, leckdy vyvraceli různé tradované omyly a mýty, a postupně měnili můj náhled na téma. Původně mě zajímali především samotní koně a jejich příběhy, ale postupně jsem pochopil, že skutečnou hlavní postavou knihy musí být samotné derby. Nejen přímo ony dvě a půl minuty napětí, ale i dlouhé měsíce práce všech zúčastněných a zákulisní příběhy, které jim předcházejí. Stále častěji jsem si také začal klást otázku, kdo vlastně byli lidé, jejichž zásluhou se derby a rovinové dostihy u nás kdysi etablovaly a díky nimž tato úžasná tradice přetrvala až do dnešních dnů. Jaké byly jejich osudy, čemu věřili a co je pohánělo dál?
Poměrně brzy se ukázalo, že mnoho detailů v dostupné literatuře prostě schází. Zatímco dostihy moderní éry jsou zachyceny poměrně podrobně, povědomí o některých velkých postavách meziválečné éry dnes nepřekračuje rámec uvedení jmen v listinách vítězů. Významní koně minulosti a jejich předkové jsou spolehlivě zaznamenání v rodokmenech současných anglických plnokrevníků, ale většina lidí za kulisami zůstává zapomenuta. Zrekonstruovat alespoň stručně jejich osudy se ukázalo jako práce na mnoho let. Mluvil jsem s desítkami pamětníků, přímých aktérů i jejich potomků, studoval jsem dokumenty v řadě knihoven a archivů, procestoval jsem celou střední Evropu a v některých dalších zemích mi pomáhali přátelé a známí. Často to bylo až detektivní pátrání, některé stopy jsem hledal mnoho let. A občas bylo nutné vyvinout až nelogické nasazení. Dodnes vzpomínám, jak jsem jel do Curychu kvůli jediné fotografii.
Tu a tam se na mě usmálo štěstí, které mě popostrčilo zase o kus dál. Na přelomu tisíciletí jsem například získal skromnou pozůstalost neznámého prvorepublikového turfmana, který si vlastnoručně vyrobil z krepového papíru troje desky. Do prvních dvou si ukládal dostihové programy z Čs. derby a Velké pardubické s krasopisně psanými postřehy o průbězích dostihů a doplňoval je výstřižky z novin. Kde chyběl příslušný program, byl aspoň článek s vepsaným zdůvodněním majitelovy absence, čímž se mi dávný sběratel najednou zdál být nečekaně blízký. Ve třetích deskách se nacházela celostránková reportáž listu Hamburger Fremdenblatt z německého derby 1922 a starostlivě zabalený cár barevné látky, kdysi nepochybně tvořící dres. Dojímala mě starostlivost, s níž anonymní nadšenec opatroval své poklady, ale nikdy se mi nepodařilo vypátrat jeho identitu ani to, jaký příběh se skrývá za oním kusem látky.
Mám každopádně obrovskou radost, že se mi po letech podařilo toto úsilí dotáhnout do zdárného konce. Vznikla kniha, která mapuje nejen všech dosavadních 103 ročníků Československého a Českého derby, ale vlastně historii rovinových dostihů v českých zemích jako takových. V nejstarších pramenech z poloviny 19. století se mi například podařilo dohledat téměř všechny vítěze dostihu Derby Stakes, který se mezi lety 1841 a 1854 běhal na louce vedle pražské Invalidovny. Kniha se věnuje i založení dávno zaniklé dráhy na Císařské louce, kde třikrát startovala legendární Kincsem a v hledišti nechyběli korunní princ Rudolf či spisovatel Jan Neruda, nebo začátkům dostihové slávy Lysé nad Labem. Zvláštní kapitolou je pokus o výčet aspoň některých členů první generace českých žokejů a trenérů, jejichž jména nám dnes už nic neříkají, protože působili v zahraničí. Chybět nemůže ani kapitola o založení britského předobrazu všech světových derby a pohled na mytologii kolem jeho vzniku.
VIDEO - Listování knihou Dostihy o modrou stuhu:
A tuzemská modrá stuha? V knize se dozvíte, jaké faux pas se přihodilo vítězi prvního Čs. derby, jehož fotografie je publikována poprvé po 103 letech, a zajímavých otázek je mnohem více. Jen namátkou:
Který chovatel derby-vítěze je pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Třeboni?
Jak vojáci v roce 1945 zabavovali v jižních Čechách rodiče koně století Masise?
Kdo vyhrál derby v nesprávném dresu, aniž by se na to oficiálně přišlo?
Jaký byl skutečný příběh šéfa tatínka Oty Pavla z novely Smrt krásných srnců?
Který z vítězů Čs. derby běhal dostihy nacistických bojůvek SS a SA?
Proč chtěli nacisté ovládnout Jockey Club?
Čím chuchelské dostihy a derby zaujaly slavného autora obalu tyčinky Kofila?
Jak poslední vlak z Paříže před vypuknutím první světové války ovlivnil historii československého turfu?
Co zjistili preparátoři po smrti napajedelského plemeníka Gradiva?
Kdy se běželo derby, kterého se zúčastnili koně jen dvou trenérů?
Jaké bylo zákulisí nejslavnější záměny koní v historii Velké Chuchle?
“V Praze jsem vyhrál derby třikrát,” říká mi na záběru z budapešťského Kincsem Parku bývalý maďarský šampión József Vas. (Foto: Václav Volf, fotovolf.com)
Dostihy o modrou stuhu: Století Českého derby ve slovech a obrazech
Napsal Martin Cáp. Vydala MAENTIVA Management, a.s. Redakce textu: Ladislav Nagy, grafická úprava: Barbora Solperová. Tisk: PBtisk a.s., Příbram. 568 stran. Vydání první, 2024. ISBN 978-80-11-02405-5. Knihu lze zakoupit na tomto odkazu.
Celkem 471 fotografií a ilustrací najdete na stránkách knihy Dostihy o modrou stuhu. Část z nich je publikovaná vůbec poprvé, další vyšly pouze v době, kdy většina z nás ještě nebyla na světě. Jako jeden příklad za všechny Vám dnes chci ukázat tento záběr pořízený MUDr. Josefem Ostrčilem v roce 1921. Nevztahuje se přímo k derby, ale má zvláštní atmosféru. Prohlédněte si ho pořádně. Ano, vyvýšená silnice, kolem níž prochází pole koní a jezdců na cestě ke startu, je Strakonická ulice. Na dnes frekventované “autostrádě”, kde se pravidelně tvoří dopravní zácpy, je velmi poklidno. Jedna věc se ale stále stejná. Tehdy i dnes se stává, že před starty dostihů na protilehlé rovině někteří pocestní neodolají a zastaví, aby se mohli na koně podívat. V roce 1921 se samozřejmě nejednalo o řidiče aut. Když se dobře podíváte na pozadí za koňmi nebo na výřezy níže, objevíte policistu na koni a se šavlí, cyklistu, muže s kolečkem a několik chodců, jeden z nich nosí buřinku a opírá se o silniční patník. Některé věci se tedy ani po více než sto letech nemění, i když kulisy (a mnoho dalšího) se proměnily výrazně. Ostrčilův záběr je ale zajímavý ještě v jednom ohledu - koněm zcela vpravo je slavná klisna Lissy, která se později stala v hřebčíně Napajedla matkou trojice derby-vítězů Simplona, Přemysla a Simonela… V knize je Lissy věnován samostatný profil.
Otázky a odpovědi
Proč trvala příprava knihy tak dlouho?
Jeden z důvodů jsem zmínil už v textu výše - řada historických údajů se hledala mimořádně obtížně a někdy byla zapotřebí pořádná dávka trpělivosti. Začínal jsem ještě v době před velkou digitalizací, kdy se ještě chodilo “surfovat” do internetových kaváren a mnoho podkladů zůstávalo pouze v analogové formě. Dostupnost pramenů i získané dovednosti se v průběhu let stále zlepšovaly, ale práce na knize pro mě celou dobu zůstávala jen koníčkem ve volném čase. Někdy kolem let 2009, 2010 jsem měl pocit, že se pomalu blížím do cíle, ale nakonec se vždy objevily nové historické mezery a otazníky, které bylo třeba ještě prozkoumat, a také nové pracovní povinnosti, jimž bylo nutné dát přednost. Ostrá fáze výroby a finalizace začala v roce 2020, výrazně ji však zbrzdilo období pandemie covidu-19 a následné energetické krize. I díky tomu se však do knihy dostaly nové zajímavé kapitoly.
Jak se podařilo dát dohromady obrazový doprovod?
Mnohdy s tím bylo spojeno podobné detektivní pátrání jako při textových rešerších, k některým snímkům se váží skoro až dobrodružné příběhy. Léta jsem je hledal ve fondech veřejných institucí, v soukromých archivech a pozůstalostech, ale i v internetových aukcích. Většinu fotografií jsem nicméně získal přímo od autorů a pamětníků. Výsledkem je, že v Dostizích o modrou stuhu najdete práci špičkových fotografů několika generací. Patří k nim velikáni české fotografie 20. století Václav Chochola, Pavel Dias, Emil Pardubský, Emil Fafek, držitel ocenění World Press Photo Miroslav Martinovský nebo vítěz Czech Press Photo Jan Schejbal. Z mistrů dostihové fotografie musím vyzdvihnout skvělé Marka Skálu a Otakara Kroužeckého, Maxu Píšovou, Karla Dvořáka a z jejich mladších nástupců Václava Volfa (jemuž patří velké poděkování za mnohaletou přátelskou podporu), Zenona Kiszu, Tomáše Holcbechera, Petra Gutha, Romanu Nevěřilovou a další.
Jak Dostihy o modrou stuhu nejlépe číst?
Je to zcela na Vás! I takto rozsáhlou knihu lze číst od začátku až do konce, ale její koncepce zároveň nahrává i dlouhému listování. Můžete ji otevřít prakticky na kterémkoli místě. Chtěl jsem, aby čtenář mohl s knihou pracovat tak, jak to vyhovuje právě jemu a aby si mohl nad rámec samotného textu spoustu dalších věcí vyhledat sám. Tomu odpovídá i drobný detail: kniha má dvě záložky, modrou a stříbrnou. Klasické rejstříky nahrazuje statistická část s indexy všech startujících koní, jezdců, trenérů a stájí. Lze si tak snadno dohledat nejen původy všech koní, ale i to, kdo startoval v kterém ročníku derby.
Bylo nutné udělat i nějaké kompromisy?
Ano, kompromisům se nedalo vyhnout ani při takto velkém rozsahu a většina z nich byla nutná právě z prostorových důvodů. S těžkým srdcem jsem například musel vyřadit tabulky se čtyřgeneračními původy vítězů derby, které jsem původně chtěl v knize za každou cenu mít. Nakonec jsem je obětoval s vědomím, že v dnešní době si lze rodokmeny anglických plnokrevníků snadno a rychle vyhledat na internetových databázích. Základní informace o původech všech vítězů a startujících však v knize samozřejmě najdete.
Proč se Dostihy o modrou stuhu zatím prodávají pouze prostřednictvím eshopu Cupto.cz?
Podmínky velkých knihkupeckých a distribučních sítí by při takto rozsáhlé publikaci znamenaly nutnost výrazného zdražení prodejní ceny a to jsem nechtěl. Mým cílem naopak bylo nabídnout Dostihy o modrou stuhu čtenářům za co nejvstřícnější cenu, aby kniha byla dostupná pro všechny dostihové příznivce. Na eshopu vydavatele www.cupto.cz si ji můžete zakoupit za bezkonkurenčních 699 Kč + poštovné. Udělám maximum pro to, aby se po zahájení dostihové sezóny mohla kniha v případě zájmu závodišť prodávat i během dostihových dnů.
Je možnost nechat si knihu podepsat autorem?
Určitě je, rád napíšu věnování všem zájemcům. V zimě před sezónou mě lze po předchozí domluvě zastihnout v Praze, od dubna samozřejmě na dostizích.
Na kdy se plánuje knižní “křest”?
Křest knihy Dostihy o modrou stuhu se plánuje předběžně na březen, kdy by se mohl stát jakýmsi neoficiálním zahájením dostihové sezóny 2024. Detaily a pozvánku včas zveřejním. Pokud budou mít místní knihovny a muzejní instituce zájem, rád v průběhu roku přijedu na besedu i do tradičních koňařských bašt jako Kladruby, Lysá nad Labem, Napajedla nebo Velké Karlovice, jsem otevřený všem nápadům. O dění kolem knihy budu pravidelně informovat v tomto newsleteru a na sociálních sítích.
Josephův pozdrav. Protože bylo od začátku jasné, že hřbet knihy bude poměrně široký, chtěl jsem na něj umístit obrázek. Na modrém podkladu pod zlatou ražbou mává čtenářům žokej Jiří Palík v sedle ryzáka Josepha, vítěze z roku 2017. Zatím poslední domácí odchovanec, který získal vavřínový věnec, určitě nepatří mezi nejvýše hodnocené derby-vítěze a leckterého čtenáře může napadnout, zda si autor tímto výběrem nechce nahnat nějaké plusové body u nově zvoleného prezidenta Jockey Clubu Jiřího Charváta. Skutečnost je prozaičtější. Kniha šla do tisku v době, kdy výsledek volby nového šéfa dostihové autority nebyl známý, a samozřejmě rozhodly úplně jiné faktory. Jednak se mi líbil snímek pořízený mým někdejším redakčním kolegou Janem Schejbalem, zároveň jsem chtěl vyzdvihnout český chov a také trojnásobného vítěze Českého derby Jiřího Palíka. V neposlední řadě je Joseph hrdinou letité přátelské polemiky mezi mnou a jeho někdejším trenérem Pavlem Tůmou, s nímž se rozcházíme v hodnocení ryzákovy reálné třídy. Osobně si myslím, že byl Joseph lepší, než jeho pozdější kariéra naznačuje, akorát už nikdy nenarazil na tak ideální průběh jako v derby. Trenér Tůma je ohledně svého bývalého svěřence výrazně skeptičtější, ale rozřešení se už nikdy nedozvíme. Což je na derby i dostizích jako takových to krásné. Joseph dnes každopádně žije jako spokojený penzista a to je hlavní!
Teď už víte o mém dosud životním projektu všechno podstatné. Pokud Vás zaujal a chystáte se “Dostihy o modrou stuhu” koupit nebo už je máte dokonce doma, srdečně Vám děkuji! Mám radost z každého čtenáře a moc si Vaší důvěry a přízně vážím. Budu také rád, pokud knihu doporučíte svým přátelům a známým, ať už ústně nebo třeba přeposláním tohoto mailu. Další vydání newsletteru najdete ve svém mailu, spamu či nevyžádané poště na konci ledna. Váš Martin Cáp